Le matin était silencieux, presque fragile.

Ráno bylo tiché, skoro křehké. Pláž ještě dýchala chladem noci, písek nestihl rozpálit slunce a moře se chovalo nezvykle klidně, jako by něco skrývalo.

Cette histoire ne s’arrête pas au moment où la musique commence et où les regards se tournent vers l’allée.

Ten příběh ale nekončí u svatebního obřadu. Ve skutečnosti začíná tam, kde by se jiné příběhy dávno zlomily a umlkly.

La douleur crie rarement. Le plus souvent, elle s’insinue.
Le matin était silencieux, presque fragile.
Ráno bylo tiché, skoro křehké. Pláž ještě dýchala chladem noci, písek nestihl rozpálit slunce a moře se chovalo nezvykle klidně, jako by něco skrývalo.